BUUK – šitá kniha pro miminko
Těšení se na Martínka
S Prokůpkovým taťkou jsme se rozešli, pravidelně ho vídá a teprve asi půl roku bydlíme s mým novým partnerem. Zvykají si na sebe moc dobře, ale miminko? Říkala jsem si, jak tohle zvládne, jak bude reagovat?
Opět (jako už mockrát v životě) mě překvapil tím, jak je od začátku na miminko naladěný, hned ho vnímá jako svého bráchu.
A tak se těšíme společně?
Prokymu se líbí jméno Martin a nám oběma taky.
A pořád čekáme.
Pro malé dítě je takové těhotenství jeho mámy celá věčnost. „Jak dlouho ještě?“ ptá se Proky často. My dospělí máme už představu o čase, víme, jak dlouho trvá 9 měsíců a čas nám plyne úplně jiným tempem. Ale dětem? Jen si vzpomeňte, jak dlouho trvalo, než jste měli další narozeniny, než byly Vánoce nebo letní prázdniny. Mezitím uplyne věčnost. Navíc dospělí se na miminko postupně chystají. Mamince roste břicho a prožívá radosti a strasti těhotenství. Tatínek si zvyká na novou roli a ten náš pořád něco shání, zařizuje a nakupuje. Ale co má dělat to malé dítě?
Jen čekat?
Navíc slyší z okolí různé zkazky typu: „No, jen počkej, až se narodí brácha, to už nebude mamka pořád jen s Tebou. Pak už budeš muset spát sám.“ „Mám se ještě vůbec těšit?“ „Co mě vlastně čeká?“ Kdoví, co všechno se tomu malému človíčkovi honí hlavou… A nemůže dělat nic…
…jen čekat… Nebo?
Když nechcete „jen čekat“
A tu nám přišel do života provlékací BUUK! Úžasná, krásná věc, kterou jsem objednala hlavně proto, že jsem takovou knížku pro miminko vždycky chtěla. Ale ušít ji sama? Na to fakt nemám… A taky jsem ji objednala proto, že byly zavřené školy a každá věc, co Prokyho chvíli zabaví, má cenu zlata!
Hned nás to oba úplně pohltilo. Prokyho nejvíc baví hledat, co na kterou stránku patří, a vystříhávat příslušné tvary. Já provlékám. Proky to občas zkusí, ale to se mu moc nechce. Rád se ale kouká, když provlékám já, a u toho si povídáme o Martínkovi. Jaká barva se mu bude asi líbit? „Jakou chceš?“ ptá se Proky bříška. „Prý takovou, jaká je na tom obrázku,“ překládá mi Proky jeho komunikaci s miminkem.
„A co mu dáme do pokladu?“ vymýšlí Proky u stránky s truhlou. „Bonbony?“ Povídáme si o tom, jak asi dloooouho ještě bude trvat, než si Martínek bude pochutnávat na bonbonech. „Tááák, Martínku, vytáhni si mrkvičku,“ povídá si Proky pro sebe u stránky s vytahovací zeleninou a dělá vše, jako by už tu Martínek byl s ním a hráli si spolu.
Naladění se na miminko
Každá stránka knihy pro miminko přinese novou radost a nová témata, která má Proky ohledně miminka v hlavě, ale sám od sebe se na to nezeptá. Často jsem překvapená, občas dojatá, někdy se oba smějeme, až Martínek v břiše nadskakuje. Myslím, že i on se těší, až s tím velkým bráchou zažije to všechno, co pro něj připravuje.
Takže jestli čekáte miminko, je BUUK určitě výborný prostředek, jak se na miminko naladit – buď Vy sama jako maminka, nebo právě se starším dítětem, které ocení, že už nemusí „jen čekat“!
Monika Semerádová, autorka projektu Výchova pro Život a kurzu Poznej své dítě a pomoz mu vyrůst: monikasemeradova.cz/poznej-